11

Re: Koloidne striebro ako antibiotikum-skusenosti -plus Kvasinky,plesne

Roman, čo povieš na tento "exkluzívny" výrobník koloidného striebra? :-))) http://www.borelioza.cz/download/koloidni_stribro.pdf

Dobre svinstvo!
Nuz ale co, aj taka brecka je lepsia, ako nic.Iste obsahuje aj iony, aj malicke neutralne castice, ale drviva vacsina su velke ciastocky

Pravy koloid musi byt mensi, nez 50 nanometrov(definicia z chemie),

Velkost strieborneho ionu je 0.3 nanometrov.

Najmensia viditelna(farebna) ciastocka je polovina vlnovej dlzky svetla=200 nanometrov.
Kocka 200 nanometrov obsahuje zhruba 295 408 290 atomov striebra .

Idealne ciastocky na ucinnost su iony a ciastocky asi do 2 nanometre, ktore vedia prenikat bunkovymi stenami, vacsie cez ne nepreniknu.

Na porovnanie, kocka velkosti 3 nm obsahuje 10 x 10 x10= tisic atomov striebra a vazi  107 890 daltonov Priepustnost stien criev je medzi 15 000 az 25 000 dalton, maximalne.

Ciastocky zhruba  nad 2  nanometrov sa teda nemozu absorbovat ani cez sliznice, tj su ucinne ciastocne len na kontakt s mikrobmi  v zaludku a crevach s bakteriami

Takze "vynalezca" tohoto zariadenia si zasluzi nakopat do zadku, prinajmensom, lebo prave pouzivanim takychto mozu ludia dostat argyriu, co sice nie je smrtelna choroba, len zafarbenie pleti do striebra vylucujucimi sa casticami cez kozu a to zenie vodu na mlyn farmaceutom, ktori maju potom dovod zautocit proti "koloidnej striebornej vode" ako skodlivej.

Moje zariadenia maju napatia pod 12 voltov na jemnejsi koloid pod 6 voltov a velmi intenzivne miesanie, nie stojacu vodu.
Zacinam s destilovanou a deionizovanou vodou, ktora mera  pod 0.5 ppm a elektrorozptylujem do nej striebro az do merania 6.5(Lucenecke zariadenie, 12 voltov, zhruba 15 hodinovy cyklus)) a doma az do 30 ppm( 6 voltov, to mi trva vyse mesiaca!)
Vysledna voda je krystalovo cista, luc svetla(laser) cez nu prechadza bez zachytenia, tj je prakticky neviditelny, lebo v nej nie su na odraz dost velke castice. A vydrzi vo flasi z bieleho plastu(bezna vodna) mesiace aj na priamom slnku bez viditelnej straty .
Mal som v okne jednu pollitrovku cely rok, na zaciatku citala na presnom meraci 4.8 ppm, po skoro roku citala 4.6 ppm.

Moj merac TDS mera na najnizsej skale od 0.01 ppm(poriadne drahy...), na bezny proces pouzivam lacny(asi 100 dolarovy, s citlivostou 0.1 ppm)
Na Slovensku som si z lekarne zobral(v tmavej flaske) destilovanu vodu a merala 2 ppm, moja deionizovana v Lucenci merala 0.1 ppm a v dielni moja destilacka(nehrdzavejuca ocel) produkuje vodu 0.5 ppm. Taku pouzivam na pitie uz vyse 20 rokov.

Takze mi mozu vykladat rozne bludy o "tmavom skle" a destilovanej vode z lekarne!

Iony su samozrejme naviac extra pritahovane elektrostatickymi silami, preto ich aktivita je az 17 000 krat taka, ako neutralnych ciastociek. Zialbohu sa v zaludku zmenia na chlorid strieborny, ktoreho aktivita je az 60 krat nizsia, ako kovovych ciastociek .

V niektorych pokusoch (sterilizacia studnicnej vody)totiz roztok AgCl na rovnaku baktericidnost, ako 10 ppm strieborna koloidna voda musel byt az 600 ppm, pricom pri lepsich(jemnejsich) koloidoch to moze byt este ovela vyssie.

NAJVIAC ZO VŠETKÉHO MA ZAUJÍMA PRAVDA.

12

Re: Koloidne striebro ako antibiotikum-skusenosti -plus Kvasinky,plesne

Habana o koloidnom striebre: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. … p;start=15

jojo, poslední 2 roky jsem nedělal skoro nic jinýho, než se motal okolo koloidního stříbra. Takže myslím, že dotázky zvládneme hravě.

Co potřebujeme udělat: roztok (koloid) s co největším obsahem co nejmenších částic stříbra. Při tom samozřejmě do roztoku přejdou vytržením z katody i větší částice.
Jejich velikost závisí od dodržování všeobecných podmínek, které je při výrobě koloidního stříbra dodržovat.
Pro POUŽITÍ koloidního stříbra v humánní medicíně přicházejí v úvahu částice s rozměry v rozmězí od desetin nanometrů (samotné jednotlivé ionty stříbra) do několika desítek nanometrů (clustery až mnoha stovek atomů stříbra).
V případě, že proces výroby neukočírujeme v patřičných mezích, v průběhu výroby jsou patrné "rezavé závoje" jdoucí od katody, případně i po ukončení výroby je kapalina sice mnohdy čirá, avšak opaleskuje do medova, či jiného odstínu více či méně hnědé.
To, že vyrábíme směs několika velikostních tříd částic stříbra je patrné z několika jednoduchých testů:
1) barva vzniklé kapaliny dává odpověď na velikost částic stříbra - čím větší procentuální zastoupení větších částic, tím jde barva kapaliny více do hněda. To souvisí s vlnovými délkami vcházejícího (bílého slunečního) a odraženého ( = barva roztoku) světla a od VELIKOSTI částic, od kterých se světlo odráží.
KOLOIDNÍ STŘÍBRO, KTERÉ VYKAZUJE JAKÝKOLIV NÁDECH DO MEDOVA ČI HNĚDA JE NAPROSTO NEVHODNÉ PRO POUŽITÍ !!!!! Částice jsou příliš velké a je zvýšené riziko při jeho použití. Dobře vyrobené stříbro je naprosto bezbarvé, při jeho výrobě pak nejsou patrné žádné hnědě či jinak zabarvené částice oddělující se od elektrod během výroby.
2) prosvítíme li v absolutní tmě vodní sloupec vyrobeného koloidního stříbra, pak zviditelněná stopa nám ukazuje právě ty větší a velké částice.
Čím jemnější stopa laseru je, tím jsou částice stříbra menší, resp. tím je obsah větších částic menší.
to, že jsou přítomny i ionty stříbra, je patrně jasné. Jde jen, v jakém percentuálním zastoupení vůči ostatním rozměrovým frakcím jsou.
Ideálně koloidní stříbro sestávající pouze z iontů by nemělo vykazovat ve světle laseru stopu vůbec žádnou.
Zviditelnění částic stříbra v koloidním roztoku se nazývá TYNDALLŮV EFEKT a je jedním z důležitých nástrojů, jak měřit kvalitu koloidního stříbra.
Toliko trocha teorie.
Jinak samozřejmě: velikost částic lze po staru určit velice zhruba ze snímků z elektronového mikroskopu, v současné době jsou k dispozici moderní přístroje, které samy určí poměrně velice přesně percentuální zastoupení velikostních tříd částic daného prvku v roztoku.

Vyrobit kvalitní koloidní stříbro je snaha odůvodněná:
1) čím menší částice, tím větší povrch za stejné koncentrace (ppm) a tím větší účinnost vůči patogenům.
2) čím menší částice, tím se koloid rychleji pohybuje napříč celým organismem a je z těla rychleji vylučován a to všemi prostředky vylučovací soustavy. Jsou li částice větší, hromadí se v játrech.
3) čím čistší vstupní suroviny, tím čistší výstupní produkt, s čistotou vstupních surovin souvisín Argyrie, viz níže.
4) Extrémem je nemoc zvaná "Argyrie", která vzniká údajně usazením sloučenin (hlavně dusičnanů) stříbra v podkoží s jejich následným osvícením slunečním světlem. Z takového člověka se pak stává jakási chodící a slunečním světlem osvícená fotografická deska. Píši "údajně", protože tento úkaz znám pouze z literatury a navíc mi tam jaksi chybí vyvolání (= zviditelnění osvícené plochy) té lidské fotografické desky.
Nemoc se prý projevuje viditelně šedomodrozeleým zabarvením pokožky a je prý nereverzibilní.

vyrobit koloidní stříbro patřičné kvality není až tak úplně na jeden hmat,
při jeho výrobě sledujeme následující hodnoty:
1) kvalita vstupních surovin
2) teplota
3) pohyb roztoku při výrobě
4) čas zpracování
5) hodnoty proudu/napětí na elektrodách

Zanedbání některé z výše uvedených hodnot se nám může při výrobě vymstít právě vznikem velkých částic stříbra anebo, což je snad ještě horší, vznikem sloučenin stříbra, které jsou z našeho hlediska dobré tak leda na zevní použití (dobře se dá použít třeba např. na plísně...).
Nutno snad ještě podotknout, že sloučeniny stříbra takto vyrobeného jsou při zevním a vnitřním použití možná ještě nebezpečnější než koloidní stříbro s nadměrným obsahem velkých částic, v historii docházelo běžně k oslepnutí kojenců při ošetření jeich očí dusičnanem stříbrným, případně i k častým případům výskytu argyrie.

NAJVIAC ZO VŠETKÉHO MA ZAUJÍMA PRAVDA.

13

Re: Koloidne striebro ako antibiotikum-skusenosti -plus Kvasinky,plesne

Habana o výrobe koloidného striebra: http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. … p;start=15

MATERIÁL ELEKTROD: Vyhovuje stříbro pokud možno jen nejvyšší čistoty, dá se říct, že Safina ve Vestci u Prahy vám na zakázku udělá stříbrné plechy tak velké, jak budete potřebovat.
V USA a Kanadě používají také "Sovereign Silver", což je mincovní stříbro, stříbrné dolary z doby minulé totiž byly raženy z poměrně velice čistého stříbra.
Moc to ale nedoporučuju, už jenom proto, že prostě minci nelze nějakým pořádným způsobem nakontaktovat na přívodní kabely.
Všeobecně: žádejte stříbrné elektrody o čistotě 99,99 (případně 99,94)
Tato čistota je již dostatečná a takto čisté stříbro (99,94) v Safině umí.
Čistotu 99,99 od nich ani nechtějte, je to marný.
Ještě ale počkejte, než napíšu něco o volbě velikosti elektrod atd.,
koukněte zatím na www.safina.cz
Moc se toho ale na této adrese nedozvíte, lepší je objednávat materiál přímo u pramene: Safina, odbyt stříbra, paní Květa Hroníková, tel.: 241024272.
Safina po dohodě zašle materiál i na dobírku.
Jak jsem ale již napsal, počkejte, až napíšu vše a budete mít zcela jasno, jinak se patrně nevyhnete tomu, že objednávka nebude odpovídat reálným požadavkům, ale pouze vašim představám. Taky se mi to napoprvé stalo.
V posledních letech cena stříbra šla hodně nahoru a navíc pro naše účely je potřeba 2x čištěné stříbro a to ceně také asi neubere. Takže si připravte nějakej ten tisíc na zaplacení dobírky. V každém případě však doporučuji všem, aby požadovali od výrobce CERTIFIKÁT, ve kterém výrobce analýzou vyrobených desek garantuje naměřenou čistotu/obsah příměsí, který v certifikátu výrobce vypíše.
Dávají ho tuším zadarmo, tak proč toho nevyužít. Nekupujte stříbro od překupníků a bez certifikátu, v podstatě tak kupujete zajíce v pytli.

VELIKOST ELEKTROD, PROUD, TEPLOTA, MÍCHÁNÍ A DESTIL. VODA
Velikost elektrod by se měla řídit několika aspekty:
1. jak velkou produkci stříbra zamýšlím. Čím větší plocha elektrod, tím větší proud, ergo kladívko tím vyšší produkce stříbra v čase. Pro domácí spotřebu podle mé zkušenosti bohatě vyhovuje činná plocha (jedné) elektrody cca 30 cm čtverečných, příprava cca 700ml sttříbra o koncentraci cca 10ppm trvá asi 45 minut.
Činnou plochou elektrody rozumějmě veškerou plochu, která přijde do styku s elektrolytem (destilkou).
2. Při volbě tvaru elektrod musíme brát v potaz tvar reakční nádoby, její průměr a výšku, výšku elektrolytu v nádobě.
3. Při stanovení rozměrů elektrod bychom si měli uvědomit, že nádoba by měla být uzavřená, viz dále a elektrody by měly vést mimo prostor reakční nádoby (nedoporučuji spojování elektrod s kabelem v prostoru nádoby, zcela jistě by docházelo k elektrolytickému procesu přívodního vodiče.
4. Je třeba vzít v úvahu, že elektrody je nutné po každém procesu vyčistit do stříbrného lesku (na elektrodách se usazuje při elektrolýze kysličník stříbrný, který je nutno eliminovat), takže je vhodné, aby elektrody nebyly z tenkého materiálu, aby se čištěním nedeformovaly.

Z výše uvedených důvodů jsem zvolil pro výrobu elektrod poměrně robustní materiál o rozměrech 2,5 x 13 x 91,3 mm, kde výškou elektrody 91,3mm je myšleno ohraničení činné plochy elektrody; ve skutečnosti jsou elektrody delší, jejich reálná délka závisí na výšce nádoby tak, aby elektrody šly až mimo činný prostor reakční nádoby, kde na ně jsou připojeny šroubovým spojem přívodní kabely.

Proud tekoucí obvodem je nejvhodnější nastavit na proudovou hustotu 0,155mA/cm čtvereční (rozumějme tím činnou plochu jedné elektrody).
Mnou používaná soustava elektrod (2 identické elektrody kterou jsem popsal výše) poháním proudovým zdrojem, kde proud je nastaven na konstantní hodnotu Iconst=5,0 mA.
Použití většího proudu znamená produkci větších nežádoucích částic, jejich vznik je viditelný pouhým okem jako "rezavý závoj" vznikající při elektrolýze na elektrodách, případně pak změnou barvy elektrolytu na nejrůznější odstíny hnědé.
Z nejrůznějších důvodů se pak směr proudu elektrodami reverzuje, to jest anoda se během elektrolýzy prohazuje s katodou a naopak. Toto se děje během celého procesu v intervalech, které byly stanoveny na 20 sekund.
To znamená, že 1x za 20 sekund se změní smysl tekoucího proudu elektrolytem, katoda se stane anodou a naopak.
Vzhledem k výše uvedenému popisu zdroje chci zdůraznit, že jde o proudový zdroj, což znamená, že ten v závislosti odporu elektrolytu nastavuje zdroj své výstupní napětí tak vysoko, aby elektrolytem tekl nastavený proud (v mém případě 5 mA) a to za všech okolností. Výsledek je tedy do velké míry závislý na parametrech tohoto zdroje, zvláště pak na maximálním dosažitelném výstupním napětí.
Důsledkem toho může být, že na začátku elektrolýzy napětí na elektrodách může dosáhnout v prvních sekundách procesu až řádově několika stovek voltů až řádu kilovoltů. Toto napětí prudce klesá dolů tak, jak se z elektrod uvolňují ionty stříbra a elektrolyt se stává s časem vodivějším a vodivějším. Elektrolytický proces pak končí (v mém případě po 45 minutách) s napětím na elektrodách někde u 26V, přičemž tedy stále zdůrazňuji, že elektrolytem od počátku do konce procesu teče konstatní proud.
samozřejmě, že mnozí používají k výrobě koloidního stříbra nejrůznější zdroje (většinou napěťové), čímž se také dostanou ke kýženému výsledku. Bohužel ale proces s tímto zdrojem nelze jaksi pořádně kočírovat a dochází tedy k výrobě stříbra s abnormálně velkým podílem obrovských částic.

Protože ale vše souvisí se vším, je nutné ještě zdůraznit teplotu, která velkou měrou ovlivňuje vodivost elektrolytu, doporučuji pracovní teplotu někde u 50 st. Celsia, ne výše.
Jinak na elektrodách VZNIKAJÍ BUBLINKY, které se na povrchu elektrod mohou tvářit jako izolant.
Teplota by měla být konstantní během celého procesu a hraje největší roli na začátku elektrolýzy, kdy velkou měrou ovlivňuje rychlost nastartování celého procesu.

Abychom završili seznam podmínek, je velice vhodné elektrolytem při procesu velice jemně míchat.
Nejvhodnější je použít nějakou pomaloběžnou míchačku, počet otáček optimálně 60-120 ot/min., elektrolyt by měl být po celou dobu jemně promícháván. Někteří lidé používají k promíchávání vzduchovací motorek do akvária, já se spíše kloním k promíchávání pomaloběžnou míchačkou s regulací otáček.

POZOR: nikdy nepřidávejte žádné chemické příměsi, jinak to co vyrobíte není nikdy čisté stříbro, ale jeho sloučeniny, které mohou být dosti nebezpečné.
Proto prosím žádný chlorid sodný, zcela spolehlivě tak dostanete komplex stříbrných solí, kterými si zcela jistě ublížíte.
Jediné co se dá přidat při startu procesu, je malý obsah koloidního stříbra, které zvýší vodivost elektrolytu a tak začátek procesu zcela zásadně urychlí.
Nicméně použitím dobrého zdroje konstantního proudu proces nastartuje ihned a rychle.

DESTILOVANÁ VODA:
Kvalita vstupní vody je podstatná část, která zcela zásadně ovlivňuje kvalitu vznikajícího koloidu. Čím horší voda, tím masivnější vznik sloučenin stříbra.
Jako mezní hodnota je brána vodivost vstupní destilované vody 1,5 mikrosiemens, kdy je ještě možné takovouto vodu akceptovat.
Nicméně platí: čím lepší destilka, tím lepší výsledek.
Platí ale také, že tím také menší počáteční vodivost a tím v případě nevhodného zdroje i daleko delší start elektrolytického procesu.
Dobrý zdroj to ale vždy spraví.
Osobně používám destilku, u které výrobce garantuje max. vodivost 0,7 mikrosiemens, dost často ale je vodivost daleko někde u 0,2 - 0,3 mikrosiemens, což se mi dost líbí.

NAJVIAC ZO VŠETKÉHO MA ZAUJÍMA PRAVDA.

14

Re: Koloidne striebro ako antibiotikum-skusenosti -plus Kvasinky,plesne

Ako vzniká koloidné striebro:

Pri vyrobe koloidneho striebra z anody odchadzaju do vody iony striebra(kationy) a zaroven sa odburavaju malicke ciastocky neutralne. Iony by mali putovat ku katode a tam sa usadit, cast z nicjh ale "zabludi" a na katody sa dostanu vodikove iony s disociovanej vody(disociacia vody je H2 O na 2 H+ a O--.
Tie zabludene strieborne iony(moznost zabludenia podporuje miesanie) a nanocastice su tie, co v roztoku nakoniec zostanu.

Čo je to elektrolýza:

http://sk.wikipedia.org/wiki/Elektrol%C3%BDza

NAJVIAC ZO VŠETKÉHO MA ZAUJÍMA PRAVDA.

15

Re: Koloidne striebro ako antibiotikum-skusenosti -plus Kvasinky,plesne

Elektrická vodivosť vody je priamo súvislosti s koncentráciou ionizovaných rozpustených tuhých látok vo vode. Ióny z pevnej látky rozpustené vo vode vytvárajú schopnosť, že voda viedie elektrický prúd, ktorý môže byť meraný pomocou konvenčných TDS metrov, a vytvára tak obraz o koncentráciou ionizovaných rozpustených tuhých látok vo vode. Táto koncentrácia sa uvádza v jednotkách ppm. 

Konduktometre sú prístroje na meranie elektrickej vodivosti: http://www.mangala.cz/tds-mini-p-74.html

Elektrická vodivosť: http://sk.wikipedia.org/wiki/Elektrick% … ivos%C5%A5

Čo je to TDS?

http://en.wikipedia.org/wiki/Total_dissolved_solids

preklad: http://translate.google.com/translate?j … amp;swap=1

Čo je to ppm?

http://sk.wikipedia.org/wiki/Parts_per_million

Niečo o elektrickej vodivosti:

http://www.fpharm.uniba.sk/fileadmin/us … chemia.pdf

Niečo o elektrickej konduktivite:

http://en.wikipedia.org/wiki/Electrical_conductivity

preklad: http://translate.google.com/translate?j … amp;swap=1

NAJVIAC ZO VŠETKÉHO MA ZAUJÍMA PRAVDA.

16

Re: Koloidne striebro ako antibiotikum-skusenosti -plus Kvasinky,plesne

Otázky a odpovede. Ivan a  RNG:

Moja schopnosť učiť sa je poškodením mozgu dosť obmedzená, a preto sa pýtam: Očistiť vodu od minerálov a ionov je potrebné preto, aby nevznikali zlúčeniny striebra s inými prvkami, čím by sa stratila antimikrobiálna účinnosť koloidného striebra? Zaujímalo by ma, aké presné fyzikálno-chemické deje nastávajú pri výrobe koloidného striebra, a čo všetko má vplyv na kvalitu a prečo. Na internete som nič tak detailného nenašiel. Čo by si vytkol tímto príspevkom? Mám doma prístroj na Submitted by albert.pavel@bohexistuje.eu (bez overenia) on St, 24/09/2008 - 19:57. Mám doma prístroj na výrobu KS. Je to v podstate náhrada antibiotík (ATB). Ale má jednu veľmi dobrú vlastnosť na rozdiel od ATB. Prakticky žiadne vedľajšie účinky pri normálnom dávkovaní. Dá sa používať napr. na polievanie rastlín ak sú napadnuté nejakými potvorkami. Ale pozor KS pôsobí iba na jednobunkové živočíchy a vírusy. A keď hovorím jednobunkové tak myslím tým úplne všetky teda aj dobré aj zlé. V našich črevách býva mnoho tzv. dobrých baktérií, ktoré majú na starosti trávenie. Ak sa však KS použije tak, že sa aspoň 2-3 minúty prevaľuje v ústach a až potom s prehltne tak by nemal vzniknúť problém. pretože striebro obsiahnuté v roztoku má opačný náboj ako bunky a de teda veľmi rýchlo "vtiahnuté" do krvného obehu. Dôležitá pri KS je veľkosť častice. Ak sa pohybuje od 5 do 10 nm je to v poriadku. Ak je väčšia tak sa Ag môže ukladať v tkanivách napr. pečeň, ľadviny... To sa dá spoznať podľa zafarbenia roztoku. Správne vyrobené KS o bežnej koncentrácii 10 ppm musí byť úplne priezračné. Pohľadom sa nedá rozoznať od vody. Ani presvietením laserom by nemalo byť skoro nič vidieť. Ak je urobené zle tak máva rôzne prifarbenie napr. zlatisté, hnedasté alebo šedasté. Prípadne sú v ňom nejaké drobné čiastočky. Také by sa nikdy nemalo piť. Nanajvýš je vhodné na vonkajšie použitie či pre polievanie rastlín. KS má chuť ktorá sa dá asi najlepšie označiť slovom "kovová" alebo zdanlivo veľmi mierne horkastá. Je to niečo podobné ako keď si dáte do úst klinec (keď niečo zatĺkate a nemáte si ho kde dať). Podobnú chuť má aj KS. Ty uvádzaš: (Idealne ciastocky na ucinnost su iony a ciastocky asi do 2 nanometre, ktore vedia prenikat bunkovymi stenami, vacsie cez ne nepreniknu.) Z tohoto mi vyplýva, že častice od 5 do 10nm sa síce v tele neusadia, ale ani nie sú užitočné. AD: koloidne striebro Submitted by majo2 (bez overenia) on Pia, 23/01/2009 - 19:19. Úplne súhlasím s predchádzajúcim príspevkom až na jenu maličkosť: 1. Pri presvietení laserovým lúčom cez roztok koloidného striebra sa prejaví tzv. Tyndallov efekt - lúč je viditeľný. Pokiaľ presvietime obyčajnú vodu nebude lúč laseru vidieť. (Pokiaľ máte koloidné striebro vyskúšajte si to pomocou jednoduchého laserového "ukazovátka", ktoré sa občas dá kúpiť u vietnamcov na trhu tak asi za 5 až 10 EUR.) Fotofrafiu s týmto efektom si možete stiahnuť tu: http://www.divshare.com/download/6384551-82b KS Submitted by albert (bez overenia) on Pia, 23/01/2009 - 23:14. V prípade, že sa prejaví Tyndallov efekt tak KS už musí byť tak vysokej koncentrácie, že je nepoužiteľné. (Na vnútorné použite) Mám PWT meter takže to čo píšem môžem aj overiť. Skúšal som vyrobiť aj koncentráciu kde by sa Tyndallov efekt prejavil, ale to už bolo dobre cez 20ppm. Nemal som možnosť kúpiť to KS, ktoré sa predáva v lekárňach, ale podľa toho čo som o tom čítal, tak tam Tyndallov efekt prakticky nevidno. A ani v tom čo ja vyrobím som ho nevidel. Robím ho z destilky, ktorá má vodivosť 0,1-0,3 uS a po ukončení výroby je približne 8,5 uS. Koeficient pre Silvergen je 1,2 takže výsledný produkt má 9,8 uS. Teraz ma práve napadlo, že by bolo možné aj to aby 10ppm vykazovalo Tyndallov efekt, ale v tom prípade by musela byť na výrobu použitá nekvalitná voda. To som ale neskúšal. Ďakujem za odpoveď.

Neviem co tu kto pise a tvrdi. ale ja viem, ze cim mensie ciastocky tym viac povrchu a vyssia ucinnost.. Velkost ionu je asi 0.3 nm, tj kocka 3x3 3 nanometre by mala uz 1000 atomov a bola by za  hranicou crevnej absorbcii . To je vedomost z crevnych absorbcii podla , velkodti castic(Daltony). Takze  najziadanejsie a najucinnejsie su alebo ionu, alebo skupinky niekolko atomov a velkosti .3 az 2 nanometre.
Ta zmienka na Tyndalov efekt je blbost, lebo ten predpoklada castice vacsie nez vlnova dlzka svetla a ta je okolo 400 nm, tj uplne mimo pravych koloidov, kde je velkost castic musi byt pod 50 nn a rozhodne v dobrej koloidnej striebornej vode, kde su castice hodne pod 5 nm, najlepsie okolo 1 nm.
Vsetko pod 1/2 vlnovej dlzky svetla je absolutne neviditelne, ten co pisal o tom Tyndalovom efekte(Mie  teoria rozptylu svetla) zrejme nemal kvantovu fyziku, moj otec, fyzik, by ho nechal asi prepadnut aj na strednej skole za take kacirske tvrdenie.
Moja strieborna voda vyrobena pomaly , nizkymi prudmi a dobrym rychlym miesanim je absolutne priehladna a laserovy luc v nej vobec nevidiet, a to ani pri koncentraciach rozpustenych latok(TDS) aj 25 ppm.
A mam presne kalibrovane pristroje, ten lepsi s citlivostou 0.01 ppm a na skale 100 ppm s presnostou +- 0.1 ppm(= 0.1 mg na liter vody)
Ak je vidiet laserovy luc,, tak je voda zaspinena od katodovych fliackov striebra(velkych) ktore sa uvolnuju z katody. Taku vodu treba prefiltrovat na super jemnom filtri od tych fliackov(0.01 mikrometrov a menej=100 nm), aby tam zostali len drobne koloidne ciastocky a iony.

Tie teorie okolo ukladania su tiez chybme, drobne strieborne fliacky sa nemozu cez crevo absorbovat, ani len ciastocky nad 2 nanometre, takze ziadne ukladanie takych velkych v tele nemoze nastat.
Pri vysokych prijmoch striebornych koloidov sa moze telo zamorit striebrom a telo sa ho snazi vylucit cez kozu a vlasy a ked je tam striebra hodne, tak sa koza moze zafarbit na strieborno-sedivo a vlasy na sedivo. Na to tam ale musi byt dost vela striebra a tolko z 10 ppm vody pitej po lyziciach dostat vobec nemozes. na to aby si si telo cele  "zafarbil" potrebujes hodne "farby".

Inac argyria aj v extremnych pripadoch je len vec zafarbenia, nikto este nedokazal ziadne ine skodlive nasledky tohoto zamorenia, prave naopak, ten chlap z USA ktoreho vzdy vytiahnu v tlaci a televizii par krat do roka ako vystrahu je zdravy ako repa a vobec neprestava  pit tu svoju silnu brecku vyrobenu na "pristroji" zlozenom z dvoch baterii( 9 voltovych)  a dvoch kuskov striebornych drotov do obycajnej ("spinavej "vodovodnej) vody.
Predpokladane dostava do tela okolo pol gramu striebra  mesacne uz dlhe  roky.


Uvadzajú, že aryria je neodstrániteľná. Keďže sa ale striebro vylučuje cez pokožku( nie len kumuluje v nej), tak by po čase neužívania koloidného striebra mala nadobudnúť pôvodnú farbu. Aspoň toto mi hovorí logika.

Neviem, nakolko sa  daju velke mnozstva striebornych vlociek, nahromadenych pod kozou  vylucit cez kozu. Mozno maju pravdu, ze ked ich je privela, tak mozu zostat permanentne, alebo aspon velmi dlho..
Samozrejme ako som povedal, na to, aby telo zafarbili=postriebrili ich musi byt dostatocne vela a tolko nemozes dostat prijmamim z koloidnej striebornej vody s koncentraciou 10 mg/l, ked z nej obcas vypijes mozno deci.=1 mg striebra.
Ja to p[ijem ked mam zaludocne problemy(prezeriem sa a zacne sa mi jedlo v zaludku rozkladat, ked si zabudnem zobrat dost kyselin a enzymov.
Jeden dva glgy striebornej vody to vyriesia.
Moj brat branim 4x2 lyzice tej Luceneckej striebornej vody(6.5 ppm) za 3 tyzdne potlacil helikobakter a neozval sa mu uz vyse 2 rokov.
Podla vypocku je to denne 1,2 dl vody, tj  striebra zhruba0.8 mg striebra denne, dokopy teda za tri tyzdne asi 17 mg. Ale kedze telo vie vylucit mocom az 2 mg denne, takm sa mu v tele asi nic prakticky nenahromadilo.

Čo používaš na výrobu deionizovanej vody? Písal si, že ju prilievaš už do destilovanej vody s koloidným striebrom, ak si z nej odleješ, ak sa Ti nechce čakať na ukončenie výrobného procesu. Znamená to, že je deionizovaná voda, ako počiatočná, na výrobu koloidného striebra nevhodná z dôvodu príliš nízkej vodivosti?

Zacinam s deionizovanou, ktora sa za mnoho dni zmeni na ovela menej izolacnu koloidnu striebornu vodu. Aby som nemusel zacinat znova z velmi nizkej vodivosti, vypustim len cast koloidnej striebornej vody a prilejem demineralizovanu, cim roztok zostane este dostatrocne vodivy, takze sa zrychli produkcia

Roman, a čo povieš na toto? „Žluté zabarvení“ Ohledně zmíněného zbarvení probíhá dlouhá diskuse. Mnoho lidí v dobrém úmyslu míní, že „žloutnutí je škodlivé; stříbro přece není žluté; žlutá znamená znečištění sírou nebo železem", a uslyšíte ještě spoustu jiných věcí. Vyčerpávající odpověď na otázku zabarvení lze nalézt ve „staré“ knize s názvem „Practical Colloid Chemistry“, vydané v Londýně roku 1926. V kapitole „O barvách koloidních kovů“ v části „Polychromizmus stříbrných roztoků“, na stránce 69, je následující sdělení: “Permanentní změna barvy ze žluté na modrou odpovídá změně v absorbci maxima kratších na úkor delších vlnových délek (světla) s klesajícím stupněm rozptylu. Tato všeobecná vlastnost v chemii koloidů dokládá vztah mezi zabarvením a stupněm disperse.“ Kapitola pokračuje popisem široké palety barev pozorovatelných u koloidních roztoků kovů. Zajímavé je, že všechny mají svou žlutou fázi. „Elektro-koloidní“ stříbro, s velikostí částic v rozsahu 0,01 až 0.001 mikronů (10 až 100 angstromů) se musí jevit jako žluté, protože to odpovídá velikosti stříbrných částic, které v této velikosti nejlépe absorbují indigové světlo, přičemž ponechávají jen jeho inverzní barvu, což je pozorovaná žluť. Výsledný průzračně žlutavý vzhled nakonec dokladuje rovnoměrné rozptýlení částic. http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1263

Blbosti na kvadrat. Vlnova dlzka viditelneho svetla je okolo 4000 angstomov. Aj je ciastocka mensia, ako polovica vlnovej dlzky svetla, nemoze sposobovat difrakciu. V roku 1926 malokto z fyzikov vobec nieco tusil o kvantovej teorii svetla(fotonov) a tak samozrejme nerozumeli nic okolo odrazu a absorbcie svetla.
Chyba je ze dnes, skoro 80 rokov neskorsie tie bludy este stale v literature cirkuluju, mozno naschval rozsirovane na pomylenie ludi.

Pri vyrobe koloidneho striebra sa vytvaraju na katode strieborne usadeniny, ktore odpadavaju a zomoruju strieborny  koloid velkymi fliackami striebra.
Silne miesanie podporuje vytvaranie malych ciastociek striebra vo vode a zvusuje ucinnost vytvarania a rozptylovania ionickych ciastociek a ionov vo vode, ktore by inac boli pritiahnute na katodu

Bez silneho miesania sa ciastocka a iony odburaju zo striebornej anody a putuju na katodu, kde sa usadia ako "spina=vlocky velkych rozmerov". Miesanie ich zopar vyhodi z toho putovania krizom a tie zostanu v rozroku a miesto nich sa tam vylucia na katode disociovane kyslikove iony z vody.

Prečo je destilovaná voda vhodnejšia na pitie ako napríklad piná voda z artézkeho vrtu? Je to preto, lebo minerály v tejto pitnej vode zanášajú organizmus usadeninami? Nie je lepšia chlórovaná voda ako nechlórovaná? Však ten chlór ničí mikroorganizmi nie len vo vode, ale následne aj tele. Alebo sa mýlim? Má väčšie negatíva ako pozitíva?

Volny chlor je silny volny radikal, tj naviaze sa na rozne molekuly a molekulove zvazky a tak ich zmeni.
Telo ho nevie odburat a pre to ta zmena je permanentna a je to poskodenie.
ClO2 je proti tomu menej skodlivy, lebo chlor je uz viazany na kyslik a len cast z toho kyslika v atomarnej(silne oxidujucej) forme sa v tele vyluci a nici mikroby. Telo na druhej strane aj ked poskodene oxidaciou sa vie z toho regenerovat pomocou antioxidantov. Bakterie a ine mikroby tento regeneracny proces nemaju, preto obvykle ked su poskodene oxidaciou, uhynu.

Voda je v tele rozpuztidlo, lebo pri traveni sa jej spotrebuje velke mnozstvo, Kazdy liter vody sa v tele mnohonasobne prtefiltruje a vrati spat do procewsu, podla lekatov obehne as 55 krat, kym sa vyluci vo forme mocu a potu.
Ak dojde do tela voda uz nasytena, nema schopnost rozpustat a pri pridani soli sa z nej vysolia tazko rozpustne mineraly, tj vytvoria sa kalcifikaty=kamene.
POzoroval som napr ludi v Lucenci, co piju "zdravu" artezsku vodu denne. Maju skoro vsetci po case ladvinove kamene, ktore inac podla statistiky dostava len male percento ludi. Top na okraj tej "zdravej mineralnej vody"
Dnes uz chapem, preco potrebujeme cistu vodu, dazdovu=destilovanu prirodou a nie vody zo zeme, ktore sa nasytia roznymi formami mineralov, cez ktore pretekaju a to vo forme pre telo prakticky nepouzitelne.
Vyskumnici v krmovinarstve a veterinari davali zvieratam uz dlhe roky mineraly v roznych formach do krmiv, vediac, ze intenzivne obrabsane polnohospodarske pody su ochudobnovane o mineraly systematicky, takze sa nedostanu ani do tela zvierat tymi krmovinami krmenych(uz v roku 1936 Department of Agriculture napisal spravu, zne v polnohospodarskych produktoch sa prudko znizuje obsah niektorych mineralov a tie by sa mali dodavat spat do pod, co samozrejme sa dosial nestalo)
Vyrobcovia doplnkov skusali rozne formy a ich absorbcie a zabudovanie do tela zvierat, zialbohu sa tieto vysledky na ludi vobec neaplikovali, len po roku 1996, ked sa nakoniec prelomili lady a dovolili sa predavat doplnky potravin, tak zacali predavat aj mineralove doplnky, najprv samozrejme pre neinformovanu verejnost mlete kamene a dosial "fantasticky koral", ale postupne prenikli organicky viazane a na absorbciu spravne zlozene zmesy, ktore maju aj vitaminy pomocne na absorbciu a zabudovanie, napr ako moja oblubena ucinna zmes Bone Essentials, od vyrobcu Swansonvitamins.com

Čo povieš na toto? Silver causes immune dysfunction When the human immune and detoxification system encounters a heavy metal such as silver, it goes into overdrive in its attempt to detoxify and remove it, as described above. Glutathione, the primary detoxifying antioxidant, is utilized in this process. If the person has a chronic illness such as hepatitis C, the glutathione that had been utilized in detoxifying viral free radical toxins and killing viruses is now siphoned off into silver detoxification. The result could be a sudden progression of the disease, the exact opposite of what the silver proponents claim. This actually happened to one of my clients: he took colloidal silver and his hepatitis viral load and ALT and AST counts suddenly increased, indicating disease progression. http://www.cqs.com/silver.htm

Johnatan C ampbell je sice velmi reputabilny lekar z odboru alternativy, ale nie je Panboh. V tomto pripade s nim nesuhlasim hlavne z moznostou argyrie z tak malych mnozstiev striebra, ake odporucam brat ja. Na zamorenie tela treba podstatne vacsie mnozstva ako niekolko miligramov. a vacsie davky ako niekolko miligramov do  tela som nikdy neodporucal(na rozdiel od vyrobcov silnych roztokov az do 10 000 ppm, "mild silver proteins") a tych par miligramov je dostatocne ucinnych a neminie vsetok detoxifikujuci glutathion.Liter koloidnej striebornej vody ma pri koincentracii 10 ppm  dokopy 10 mg striebra, vacsinu vo vlockach, ktore sa vyfiltruju z krvi postupne v ladvinach . ladviny su schopne vyhodit denne bez problemi az 2 mg koloidneho striebra a tolko dokopy pit neodporucam.

Ked hovorime o naozajstnom zamoreni, napr antiacid Maalox obsahujme stovky miligramov hlinnikas v jednej davke!
A pouzijes denne niekolko davok dlhe roky.

Glutathion je v tele produkovany v dost velkych kvantitach, radove stovky miligramov denne. A da sa zvysit branim sylimarinu, alfa lipoickej kyseliny a SAM-e
Na rozmyslanie treba pouzivat rozum a vedomosti z druhych odborov.
Zialbohu v medicine sa pouziva len pamat a vsetko sa dogmaticky bifluje a samozrejme tak aj aplikuje na pacientov.
Monopol monolitneho pristupu ku kazdemu problemu,,bez pouzivania logiky a inych vednych odborov jednotlivymi lekarmi. Tak sa stane, ze nie su schopni nic vidiet, aj ked to maju preds sebou a bije im to do oci.

Z tuzemských znalcov problematiky koloidného striebra mi Habana pripadá najbližšie k pravde. Tu si môžeš pozrieť jeho vedomosti: http://detox.uforum.sk/post/496/#p496 Je ale proti deionizovanej vode pre jej nízku vodivosť, a tým dlhý čas výroby koloidného striebra, ktorý považuje za kontraproduktívny z dôvodu zhlukovania striebra. (Asi preto vodu miešaš, nie?) Jeff napsal(a): Zdravím vás pánové po takové delší pauze, která byla způsobena absencí interfernetové přípojky. Mrzí mě, že jsem se nemohl zúčastnit vaší diskuze o koloidním stříbře, ale koukám že jste v podstatě všechny důležité body probrali. To znamená, jestli to správně chápu, použijeme destilku o vodivosti cca 0,5 mikrosiemens na cm, proudový zdroj, který je schopen zajistit dostatečné napětí a po dobu celého průběhu výroby dodávat konstantní proud 0,155mA na 1cm2 aktivní plochy jedné elektrody, při výrobě přehazovat polaritu napájecího napětí po cca 20s, navíc elektrolyt jemně promíchávat. Příprava koloidu je hotova v podstatě bez ohledu na dobu trvání, až klesne napětí na elektrodách na cca 26V. Koncentrace stříbra v roztoku by tedy měla být nějakých těch 10ppm. Roztok má být čirý a bezbarvý, laserový paprsek nemá být viditelný a chuť mírně nahořklá. Opravte mě, jestli je něco jinak. Habana odvedl velmi dobrou práci svým popisem a já mu za to děkuji. Jednu otázečku ale ještě mám. A s ice, jestli by šla použít deionizovaná voda, která má vodivost 0,03 mikrosiemens na 1cm? Jeff Habana odpovedá: NEEEEE !!!! Stříbro musíš dělat do doby, kdy dosáhne koncentrace tak max. 18ppm, pak dochází vlivem zvýšené koncentraci k aglomeraci, částice se začnou shlukovat a máš místo koloidu brambory. Nejspolehlivější je to měřit přes vodivost koloidu, nejdříve je ale dobré se "scejchovat" s nějakým standardem, např. si nechat várku změřit na obsah stříbra ve Státním zdravotním ústavu.Vpodstatě by mělo platit, že vodivost = zhruba hodnotě koncentarce. To ZHRUBA znamená právě to scejchování se se standardem. Jak budeš vědět, že např. 12,8 mikrosiemens je hodnota pro koloid s obsahem stříbra 10 ppm, pak už u jiných koncentrací si to snadno spočítáš. Bacha, podmínkou opakovatelnosti takových měření je stejná vstupní voda. Ještě ke koncentraci: světovým standardem je 10 ppm a to právě kvůli stabilitě a zamezení aglomerace. Sám ho nedělám koncentovanější, je to úplně zbytečné a také kontraproduktivní. Chuť mírně hořká: tím nic nezměříš. Laser neviditelný: no to je těžký, muselo by se provádět nějaké fotometrické měření, aby to bylo nějak porovnatelné. Nicméně, když budeš stříbro dělat buď s pomocí příliš velké proudové hustoty, anebo příliš dlouho, výsledkem bude produkt s velkými částicemi (anebo částice aglomerují s časem a na světle...! ). To se samozřejmě odrazí v čitelnosti stopy laseru. Kvalitní koloid má stopu čitelnou jen v naprosté tmě (myslím teď na běžné laserové ukazovátko s čerstvými baterkami).

Nuz povedzme, ze Habana ma viac pravdy, ale ja pouzivam vychodiacu vodu ovela cistejsiu, prudy ovela mensie, napatia ovela mensie a tak mam castice tiez ovela mensie a s vacsim povrchom na tu istu hmoru.
Inac na zaciatku su prudy velmi nizke a striebro sa dostava do vody velmi pomaly ale postupne ako sa dostane viac a viac, vodivost sa zvysuje a proces zrychluje. Na to, aby som nemusel cakat na prosukt prilis dlho, vypustim len polovicu hotovej koloidnej vody a pridam ultracistu(deionizovanu) do doplnenia nadoby.
Vyrabam rozne koncentracie. od 10 do 35 ppm, maximalnu koncentraciu, co sa mi podarilo vyrobit bolo 56 ppm, trvalo alo to mesiac. Celkove pri koncentraciach pod 2 ppm pribudanie striebra v roztoku je pomale, pri koncentraciach okolo 25-30 je maximalne a potom postupne klesa. Teda  aspon v  mojom vlastnom experimentalnom zariadeni, kde mam dost silne miesanie .
V automatickom maloprevadzkovom zariadeni , co som namontoval v Lucenci je koncentracia len 6.5 ppm, pri ktorej generator vypne.
Povodne som tam chcel nainstalovat svoje vlastne zariadenie, kontinualne pracujuce, automaticke, len som sa k tomu uz nedostal, lebo sa im nepodarilo dostat schvalenie ani len na to maloprodukcne a odbyt mali primaly na zariadenie s kapacitou 100 L denne, ktore som mal na plane skonstruovat pre nich. Tak som zostal s modelom doma, ktory pouzivam na vlastnu spotrebu, spotrebu rodiny a priatelov.
Mozna o par rokov, ked sa mi tento pokazi urobim zo secesie miniaturny auromaticky kontinualny model s variabilnym nastavenim na rozne koncentracie.

Roman, Ty si písal, že: Mal som v okne jednu pollitrovku cely rok, na zaciatku citala na presnom meraci 4.8 ppm, po skoro roku citala 4.6 ppm. Tu ale píšu nie o strate ppm, ale o zhlukovaní, vplyvom ultrafialového žiarenia. Hnědá láhev Jakmile se pustíte do výroby koloidního stříbra obsahujícího částice o velikosti až 0,001 mikronu, je důležité a nutné výsledný produkt chránit. Důvod je zřejmý. Částice obsažené v suspenzi se k sobě nepřibližují, protože každá z nich nese pozitivní elektrický náboj (+) a „souhlasné náboje“ se vzájemně odpuzují. Cokoli, co z částice může vypudit její náboj, sníží kvalitu koloidního stříbra v procesu zvaném rekoagulace. Částice zbavené nábojů se lepí dohromady a vytvářejí hrudkovitá seskupení. Tento proces může vyvolat zejména ultrafialové sluneční záření a také mnohé plasty. Proto je nejlepší skladovat koloidní stříbro v lahvích z tmavého skla, buď tmavě žluté (hnědé), anebo kobaltově modré barvy. http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1263

Nic sa nesiri na svete tak lahko a rychlo ako absulutne bludy.
Ja som si zo zvedavosti nameral to "zhlukovanie" striebra a zistil som ze sa tu tvrdia hrozne bludy.Mozno to plati pre vacsie ciastocky, ale pre moje to rozhodne neplatilo. Aspon na vodivosti som to nepoznal trj ziadnae "vybitie" naboja ciastociek so prakticky nepozoroval
. To "hrudkovanie " neviem vysvetlit ziadnymi silami pritazlivosti len nahodnym usadzovanim, predsa proti nemu posobi termodynamicky pohyb a narazy molekul, kvapaliny, ktore rozptylia castice narazmi do nich, tzv Brownovym pohybom(Brownian movement). A cim mensie ciastocky, tym viacej odletia, ked do nich narazi kmitajuca molekula vyssej energie(statistika tepelnych narazov)
Zase nejaky "kvazivedecky "tam  mudrak zaucinkoval.

NAJVIAC ZO VŠETKÉHO MA ZAUJÍMA PRAVDA.