Re: derealizácia (brain fog)
Mám príznaky sekundárnej a tarciálnej Addisonovej choroby, ktorá je spôsobená nedostatočnou funkciou hypofýzy a hypotalamu. Celkom dobre si viem predstaviť, ako ich funkčnosť odstavuje práve ortuť. Tu je jeden príbeh postihnutia Addisonovou chorobou:
"Nyní přejdeme k popisu depersonalizačních příznaků: Pacient si stěžuje, že mu nic nepřipadá skutečné. Ani on sám se necítí, jakoby by „byl zde“. Spíše se prožívá jako neskutečný. Říká: „ jakoby ve mně praskla struna. Připadám si jako ve snu – mám jen nepatrné vědomí – sebe si vůbec neuvědomuji . vůbec se nedostávám ke svému vlastnímu já – musím se ptát: proč já jsem já a proč nejsem ten člověk, na kterého se právě dívá? Všechno mi připadá vzdálené a sám si připadám jako cizí. Můj hlas zní tak cize. Je mi, jako by mi mé končetiny nepatřily, jako bych stál nad svým tělem nebo jako bych neměl žádné tělo, jako bych byl jen pouhý duch. „ K tomu všemu přistupují iatrogenní poškození: Lékaři mu především rutinně předepisují barbituráty. O těch víme, že ve většině případů snižují krevní tlak. Prohloubí se pak nejen tepenná hypotonie, ale zároveň i „hypotonie vědomí“ (termín J.Berzea), jak lze též chápat depersonalizaci.K tomu ještě kolega neuváženě začal hovořit o rozštěpu osobnosti. Následkem toho se u pacienta rozvíjí reaktivní psychotofobie. My jsme naordinovali léčbu jednou tabletou Percortenu denně. Za několik dní se už pacientovi vedlo báječně. Všechno je normální . všechno je zas tak blízko, jasné a zřetelné jako za normálních časů.“
